Časté otázky

Termín je daný pravidlem v kalendáři, takže se nemusí hledat:

Časy jsou v UTC, jak je v závodech zvykem: v zimě je to o hodinu víc, v létě o dvě.

Nejbližší kola i s přesnými daty jsou vypsaná na úvodní stránce. Do kdy po závodě dorazí deník, říká otázka Do kdy můžu poslat deník?.

Kategorii si nevybíráš celou – skládá se ze dvou věcí a obě si aplikace přečte sama:

Kategorie jsou ve všech závodech stejné, liší se jen pásma: VKV PA je vypisuje pro každé pásmo od 145 MHz po 134 GHz, aktivita jen pro to svoje.

Výkonová třída je čestné prohlášení. V rámci kategorie se navíc zobrazuje pořadí stanic s nízkým výkonem – QRP do 5 W a LP pod 100 W (QRP se počítá i do LP). Deník kvůli výkonu neodmítneme a na body vliv nemá; platí to, co o sobě řekneš:

• EDI výkon nese v hlavičce (SPowe), tedy za celý deník;
• ADI ne – ADIF zná výkon jen u jednotlivých spojení (TX_PWR), a proto ho vyplníš ve formuláři.

Když ho TX_PWR u spojení uvádí, políčko se z něj předvyplní nejvyšší hodnotou: o zařazení rozhoduje nejvyšší použitý výkon, takže kdo jedno spojení udělal stovkou, není QRP. Počítá se jen ze spojení, která patří do závodu – z ořezu ADIR (viz otázku Co filtrují redukované deníky EDIR a ADIR?) – aby stovku z jiné hodiny nebo z jiného pásma, kterou staniční deník taky obsahuje, nezaplatil celý deník ztrátou QRP. Je to jen návrh: číslo můžeš přepsat a platí to, co odešleš.

Každý závod počítá jiný provoz: VKV Provozní aktiv fonii a telegrafii, MGM aktivity digitál. Tady jsou mody, které v deníku potkáš, rozdělené podle toho, do kterého závodu patří. Sloupec „Zápis v ADI“ je pro případ, že si nejsi jistý, jak ho tvůj program zapisuje — MODE sám o sobě nerozliší FT4 od Q65, o tom rozhoduje až SUBMODE.

VKV Provozní aktiv

MGM aktivity

Počítají se obojí: strojově generované mody, o kterých mluví pravidla, i klávesnicové, které REG1TEST vede pod týmž kódem.

…a další z číselníku ADIF, kterých je celkem 49 módů a 187 submódů. Známe je všechny, jen se v našich závodech prakticky nevyskytují.

REG1TEST tohle rozlišit neumí — má pro celou digitální rodinu jediný kód 7. Proto u EDI deníku poznáme jen „digitál“, kdežto u ADI konkrétní mod: v mapách a grafech uvidíš u ADI deníku FT8 a Q65 odděleně, u EDI jen souhrnné „MGM“.

Spojení jiným druhem provozu se nezahazuje. Když je v deníku mód, který do závodu nepatří — třeba SSB v MGM aktivitě — spojení se normálně boduje a v přehledu po nahrání jen přibude upozornění, shrnuté po módech. Rozhoduje pořadatel, ne nahrávací formulář.

Co když jedeš něco, co číselník nezná? Deník se přijme a spojení se normálně boduje — druh provozu na body nemá vliv, ty se počítají z lokátorů. V přehledu po nahrání jen přibude upozornění, že hodnotu neznáme, a ve statistikách spadne mód pod „Ostatní“. Pole SUBMODE se schválně nekontroluje vůbec: nová varianta příští verze WSJT-X nesmí vyrobit nález za něco, co jsi udělal správně.

Pravidla MGM aktivit mluví o dvou různých věcech, které se snadno pletou:

• druh provozu (mód) — čím moduluješ, tedy FT8, Q65, MSK144…;
• druh šíření — jakou cestou se signál dostal k protistanici: troposférou, přes sporadickou vrstvu E, odrazem od meteorické stopy nebo od Měsíce.

V deníku ADI to jsou dvě různá pole: MODE (a u některých módů ještě SUBMODE) proti PROP_MODE. Jedno o druhém nic neříká — týmž módem se dá jet po zemi i přes Měsíc. Věta v pravidlech „strojově generované mody…“ mluví o tom prvním, věta „spojení EME, MS, cross-band… se nepočítají“ o tom druhém. Mody vypisuje předchozí otázka; tady jde o to druhé, tedy o šíření:

Automaticky zahazujeme jedině EME. U ostatních se aplikace nerozhoduje sama — spojení normálně obodujeme a posouzení nechává na pořadateli. Důvod je prostý: PROP_MODE vyplňuje závodník sám a je nepovinné, takže nevyplněné pole neznamená „bylo to po zemi“, jen „neřekl to“. Zahazovat na základě nevyplněného údaje by trestalo poctivé a míjelo ostatní. Cross-band navíc z deníku dnes vůbec nečteme.

Pozor na MSK144 a FSK441. Jako mod v pořádku jsou, ale používají se skoro výhradně na meteorický rozptyl — a ten pravidla vylučují. Že se ti spojení v přehledu po nahrání započítá, tedy neznamená, že projde i u pořadatele.

Ve VKV PA platí pro EME totéž: spojení označené PROP_MODE=EME se zahodí.

Spojení se nepočítá, když mu chybí něco, bez čeho ho nelze uznat:

• je mimo závodní okno — jiný čas nebo jiný den, než na který kolo připadá;
• je neúplná výměna — chybí přijatý report, a ve VKV PA i přijaté pořadové číslo (aktivity čísla nepředávají, tam nevadí);
• chybí lokátor protistanice, nebo není čitelný;
• je to duplicita — s toutéž stanicí se na pásmu počítá jen jedno spojení, a to první platné. Nezáleží na módu a OK1ABC i OK1ABC/P je táž stanice. Duplicity nemusíš v deníku nijak označovat, poznáme si je sami;
• je to spojení se sebou samým.

U staničního ADI deníku se navíc ještě před vyhodnocením vyhodí, co do závodu nepatří vůbec: spojení z jiného pásma (aktivita se jede jen na jednom) a spojení označené jako EME.

Deník kvůli takovým spojením neodmítneme. Zůstanou v něm, jen se nezapočítají — a v přehledu po nahrání i v kontrole deníku je najdeš vypsané i s číslem řádku. A naopak: spojení se stanicí ve vlastním velkém čtverci se počítá úplně normálně.

Ne. Křížová kontrola se v těchto závodech nedělá a ani se nechystá. Tvoje body se počítají výhradně z tvého deníku, takže ti je nesebere chyba, kterou udělá protistanice ve svém — žádné „not in log" tady neexistuje.

Kontroly, které děláme, se dívají vždy jen dovnitř jednoho spojení: jestli sedí čas, výměna a lokátor a jestli si neodporuje prefix značky s předaným lokátorem (lokátor z úplně jiné země, než odkud je značka, bývá překlep). Porovnání dvou deníků mezi nimi není.

Mapová vrstva „násobiče" sice ukazuje i stanice ostatních, ale až po uzavření kola a slouží k něčemu jinému — je to nabídka, kam příště mířit anténou, ne kontrola tvého deníku.

Jsou to dva formáty deníku pro dva různé druhy závodu. EDI je závodní přihláška, ADI je výpis provozu stanice.

Písmena EDIR a ADIR pak označují tentýž deník oříznutý na závod – viz další otázka.

ADIF 3.1.7 (vydaná 22. 3. 2026, v době psaní nejnovější). Známe z ní všechny mody i submódy — které se v závodech opravdu používají, vypisuje otázka Které druhy provozu znáte?.

EDIR a ADIR nejsou další formáty – je to EDI, respektive ADI, ze kterého jsou pryč spojení, která do závodu nepatří. Písmeno R na konci znamená „redukovaný". Filtruje se jen doložitelně cizí spojení, nikdy ne spojení, o kterém se jen nedá rozhodnout:

Že se u ADI filtruje víc, není přísnost navíc: EDI je přihláška do jednoho závodu, kdežto ADI export je celý provoz stanice a program o žádném závodě neví. Spojení z jiného dne a jiného pásma v něm tedy nejsou chyba závodníka.

Ořez nemění nahraný deník – ten zůstává uložený přesně tak, jak dorazil. EDIR a ADIR jsou jen pohled na něj: to, co se hodnotí, a to, co si stáhnete odkazem „EDIR" / „ADIR" u záznamu ve výsledcích. Kolik spojení ořez odebral, říká přehled po nahrání deníku i kontrola deníku.

Deník se přijímá od začátku závodu do uzávěrky kola; přesný čas uzávěrky je u každého kola vypsaný na stránce Hlášení výsledku. Po uzávěrce už formulář deník nepřijme.

Nejvíc se toho odemyká na uzávěrce: do ní se drží zpět všechno, co by z prohlížení cizích deníků udělalo výhodu. Vyhodnocení pak z výsledků udělá konečné pořadí a kolo se započítá do dlouhodobých přehledů.

Během závodu jsou tedy zamčené soubory a hromadná data kola, ne stránky o jednotlivém deníku: mapu a grafy nahraného deníku si prohlédne kdokoliv, včetně cizího — závod se jede gentlemansky a do uzávěrky platí totéž omezení pro všechny, autora deníku nevyjímaje.

V Kontrole deníku — přetáhneš do ní soubor a hned uvidíš to, co s ním udělá ostrý import: nálezy s kódem a číslem řádku a rozpad bodování spojení po spojení, včetně těch, která se nezapočítala, a proč.

Nic se přitom neukládá a nikam neodesílá. Funguje pro EDI i ADI a nezáleží na tom, jestli zrovna nějaké kolo přijímá hlášení. Pravidla počítá tentýž kód jako import, takže se s ním kontrola nemůže rozejít.

Většina odmítnutých deníků padne na jedné z těchhle bran. Nejsou to přísnosti navíc — každá znamená doložitelný rozpor, se kterým se deník nedá zařadit do výsledků:

Ostatní nálezy deník neodmítají, jen na něco upozorní. Než hlášení odešleš, vyplatí se soubor prohnat Kontrolou deníku — ukáže totéž, co udělá import.

Skoro vždycky proto, že v MGM aktivitě se předává jen čtyřmístný velký čtverec. Zprávy digitálních modů (FT8, Q65, MSK144) delší lokátor neunesou, takže víc než JN79 protistanice poslat nemůže. Aby se dala spočítat vzdálenost a nakreslit mapa, doplníme lokátor při načtení deníku na šest znaků subčtvercem MM — ustálenou aproximací středu velkého čtverce. V přehledu po nahrání to najdeš jako informaci, ne jako chybu.

Velký čtverec je ale pořádný kus země. U nás měří zhruba 145 × 111 km, takže stanice může být od bodu na mapě až 95 km daleko. Když čtverec zasahuje k pobřeží, jeho střed prostě padne do vody — a stanice, která normálně sedí na souši, se ti zobrazí v moři. Samotné MM je od skutečného středu jen asi 4 km; ta nejistota nevzniká doplněním, ale tím, že přesnější údaj v deníku není.

Ze stejného důvodu leží všechna spojení z jednoho velkého čtverce na jednom bodě a špendlíky se překrývají. Není to chyba vykreslení, je to jediná poloha, kterou o nich víme.

Na body a násobiče to nemá vliv. Boduje se přes velké čtverce, takže doplněný subčtverec je změnit nemůže — ani počet bodů, ani násobiče. Přibližné jsou jen vzdálenosti, ODX a poloha na mapě.

Ve VKV Provozním aktivu je to jinak. Tam se předává plný šestimístný lokátor a spojení s neúplným lokátorem se nezapočítá. Když ti tedy protistanice skončí v moři tady, nedoplnili jsme nic — jde o špatně přijatý nebo špatně zapsaný lokátor.

Vzdálenost (QRB) měříme mezi středy obou lokátorů — tvého ze záhlaví deníku a přijatého lokátoru protistanice. Nic přesnějšího o poloze antén nevíme, takže každá vzdálenost je vzdálenost dvou středů čtverců.

Spočítat se to dá v zásadě třemi způsoby a liší se tím, jaký tvar Země berou:

Počítáme tu první, protože náš závod se jede podle pravidel IARU Region 1. Formuli s konstantou 111,2 doporučila IARU R1 na konferenci v Noordwijkerhoutu v roce 1987 a od té doby je to v evropských VKV závodech ustálený standard: většina závodních robotů i veřejných QRB kalkulátorů počítá právě takhle, takže si své ODX ověříš kdekoliv a vyjde ti stejné číslo. Zaokrouhluje se přitom na započatý kilometr nahoru, jak IARU předepisuje. Haversinova formule je jen jiný zápis téhož vztahu (najdeš ji v mapových knihovnách); dává prakticky shodný výsledek, ale v aplikaci se nepoužívá.

Počítá se na jediném místě, takže popup u spojení na mapě, ODX deníku i kola, histogram vzdáleností, síň rekordů, profil lokátoru i kružnice vzdáleností na mapě ukazují jeden a týž metr.

Dřív jsme počítali Vincentyho vzorcem na elipsoidu WGS-84 — po skutečném, na pólech zploštělém tvaru Země, tedy po geometrii, na které stojí GPS. Je fyzikálně přesnější, ale právě proto dával čísla, která nikdo jiný v Evropě neměl. Země totiž koule není: poloměr jejího zakřivení se mění se zeměpisnou šířkou i se směrem trasy, a nejvíc je to vidět na dlouhých trasách západ–východ, kdežto u tras sever–jih je rozdíl takřka nulový:

Ani jedno z těch čísel není špatně — jedno je přesnější, druhé je dohoda, aby všichni pořadatelé dostali stejný výsledek. Přechodem na formuli IARU se o kilometr nebo dva pohnuly i vzdálenosti a ODX ve starších kolech; pořadí ani body to nezměnilo.

Na body to totiž nemá vliv. Boduje se přes velké čtverce — vlastní čtverec za dva body a v každém dalším pásu čtverců o bod víc — takže do bodování žádné kilometry nevstupují. Liší se jenom ODX a statistiky vzdáleností.

V digitálním provozu se výměnou neposílá RST, ale odstup signálu od šumu v decibelech — to, co ti WSJT-X nebo MSHV ukáže u dekódované stanice. Číslo je přepočtené na šířku pásma 2500 Hz, aby se dalo srovnávat mezi programy; typicky je záporné, protože FT8 se dekóduje hluboko pod hranicí slyšitelnosti.

Tvůj deník drží obě strany spojení: co jsi poslal ty („jak jsem slyšel já") a co ti přišlo („jak slyšeli mě"). Vizualizace deníku z toho kreslí dva grafy: rozdělení obou směrů po pětidecibelových koších a odstup proti vzdálenosti spojení s mediánem po stovkách kilometrů. Oba grafy sledují filtr provozu i čas na slideru přehrávání, takže si můžeš prohlédnout třeba jen otevření na začátku závodu.

Nad mapou je k tomu vrstva Odstupy v dB se stejnými třemi pohledy: jak slyšeli mě, jak jsem slyšel já a rozdíl obou směrů. Barva spojení je jeho odstup a stupnice se počítá z celého deníku, takže ji filtr provozu neposune. Vrstva nečeká na uzávěrku kola — je celá z tvého vlastního deníku.

Na body to nemá vliv a nikdo to s ničím neporovnává. Obě čísla jsou z tvého vlastního deníku, žádné křížové porovnávání deníků neděláme (viz otázku Porovnáváte deníky mezi sebou?).

Tři věci, které při čtení grafu pomůžou:

• Mody se nemíchají. FT8 se dekóduje zhruba do −21 dB, FT4 do −18 dB a Q65 podle délky sekvence až do −34 dB. Rozdělení dvou modů tedy nejsou srovnatelná — přepni si je filtrem provozu.
• Přerušovaná čára je práh dekódování toho módu, tedy kolik rezervy spojení mělo. Kreslíme ji jen tam, kde je práh jediné číslo; u Q65 závisí na délce sekvence a tu deník nezaznamenává, takže u něj čára není.
• Kladné odstupy nad +20 dB nejsou chyba. Vznikají úzkým filtrem na příjmu, který šum spočítá v užším pásmu, než ke kterému se číslo vztahuje. V našich datech je jich přes dvě procenta a v grafu je necháváme být.

A jedna věc, kterou ti neřekneme: jestli máš šum na příjmu. Rozdíl mezi přijatým a odeslaným reportem se sice dá spočítat, ale rozptyl jednotlivých spojení je kolem 11,6 dB a měření se nám mezi koly u téže stanice zatím neopakovalo. Než by z toho byl soud, radši ukazujeme data.

Nejpraktičtější je jeho simulátor kontroly — sekce „Ověřte si QSO před nahráním deníku" na stránce Atlas zemí a čtverců. Zadáš značku protistanice a přijatý lokátor a hned vidíš, co na tu dvojici řekne brána při nahrání deníku. Rozhoduje o tom tatáž metoda, která běží při importu, takže se simulátor s formulářem nemůže rozejít. Verdikty jsou čtyři:

• Shoda – QSO projde.
• Rozpor – deník s tímhle spojením by byl při nahrání odmítnut.
• Nevíme – značku nebo velký čtverec číselník nezná, kontrola se přeskočí a QSO projde. Chybějící podklady nikoho neblokují.
• Neposuzuje se – značka končí na /MM (maritime mobile, loď na moři) nebo /AM (aeronautical mobile, letadlo). Taková stanice nevysílá z území svého státu, takže její lokátor nemá se zemí značky co dělat a porovnávat se nedá. QSO projde. Pozor na pozici: rozhoduje konec značky, takže UT1FG/MM je loď, kdežto MM/OK1ABC je náš operátor ze Skotska a ten se posuzuje normálně.

Ke každému verdiktu dostaneš vysvětlení (který prefix se na značku navázal, kterým entitám patří čtverec) a odkaz, kterým se dá poslat protistanici. Hodí se hlavně tehdy, když formulář deník odmítl kvůli tomu, že si země a lokátor odporují — v drtivé většině je překlep v jednom z těch dvou údajů a simulátor ukáže, ve kterém.

Mapa odpovídá na druhou otázku: komu vlastně velký čtverec patří. Čtverce jsou vybarvené podle DXCC entity a u hraničního čtverce uvidíš všechny entity, které do něj zasahují — takový čtverec kontrola uzná pro kteroukoli z nich. V panelu entity je její DXCC kód, kontinent, CQ a ITU zóna a prefixy, které náš číselník zná; když je ten seznam prázdný, značky téhle entity kontrola přeskakuje. Z detailu čtverce vede odkaz rovnou do Průzkumníka lokátoru.